V čem vám přítomnost psychologa pomáhá?
Jsem teď mnohem klidnější. Dříve jsem na sebe vytvářel zbytečně velký tlak.

Zmíněný tlak se dal ale celkem pochopit. Vedení skokanského úseku vám před časem zatrhlo spolupráci se slovinským trenérem Vasjou Bajcem, jemuž jste bezmezně věřil. Bez něho už jste nad můstky nelétal tak jako dříve. A navíc, do tlaku vás zřejmě dostával i nedostatek financí…
Tak bych to neřekl. Já si tlak vytvářel svým způsobem trochu i sám. Pořád jsem se do něčeho hnal. Když mi v tréninku něco nešlo, přidal jsem si v posilovně a nakonec se unavil. Nedokázal jsem odpočívat, hlava neuměla říct stop.

No dobře, ale vy jste si Bajce platil ze svého a peníze se vám nevracely zpět…
Když do něčeho vložíte svoje peníze, tak se vám můžou mnohonásobně vrátit, ale také nemusí. Je to sázka do loterie.

Od léta máte po ruce nově manažera Martina Müllera, který se stará třeba i o Lukáše Bauera. Co jeho příchod změnil?
Co jsem chtěl celý svůj sportovní život, přišlo téměř na sklonku kariéry. Zjednodušeně řečeno, já sám se nemusím starat víceméně o nic.

Kromě Müllera vám pomáhá i psycholog Milan Moravec. Jak často se potkáváte?
Záleží na domluvě. Třeba teď o víkendu na svěťáku v Harrachově jsme spolu pracovali od brzkého rána. To vy jste ještě určitě vyspávali. (usmívá se)

Pomáhá vám i v náhledu na život?
Ano. Dříve jsem řešil spoustu malicherných problémů, které teď bez potíží pouštím z hlavy ven.

Takže zjednodušeně řečeno, nyní už víte, že jste se třeba i v čase závodů zbytečně nervoval?
S příchodem Milana se skutečně změnilo dost věcí. Nechci ale naši spolupráci podrobně vysvětlovat, protože v Čechách si stejně pořád spousta lidí myslí, že když někdo potřebuje psychologa, tak je debil. Jenže třeba v Americe psychologa navštěvuje možná 90 procent lidí.

Ze sportovního vrcholu se dolů padá zpravidla velmi snadno. Šplhat se ale zpět do výšin, na které jste byl zvyklý, evidentně zrovna snadné není. Jak snášíte svůj úděl?
Když třeba v jednom závodě skončím dvacátý a v dalším o pět příček výš, tak to pro mě znamená povzbuzení, protože to jde nahoru.

Vy v návrat do absolutní světové špičky stále věříte?
Kdybych nevěřil, tak už neskáču. Vím, že na tom ještě nejsem tak, abych vyhrával závody. Kladu si před sebe postupné cíle.

Jak moc vás rozhodilo, když jste viděl, jak nejlepší český skokan současnosti Roman Koudelka po těžkém pádu skončil v nemocnici?
Jak bych to řekl… Já jsem perfekcionista, všechno musím mít v naprostém pořádku. Před každým skokem si detailně kontroluju vázání, každý šroubek, jestli se třeba nehýbe. Čím jsem starší, tím víc se mám rád. Koudymu při návratu na můstek určitě pomůže fakt, že neudělal chybu. Oklepe se rychle, to je jasné.

S Koudelkou, od jeho vpádu do reprezentace, spíte na jednom pokoji. Změnil se váš vztah poté, co od vás převzal v reprezentaci post číslo jedna?
Určitě se cosi změnilo. Je mnohem drzejší… Asi ho brzy trochu skřípnu. (směje se)

Václav Cibula

V prvním kole se nedělního závodu si z českých závodníků nejlépe vedla „prozatímní“ česká jednička Lukáš Hlava, který se skokem dlouhým 128,5 metrů zařadil na průběžně deváté místo. „Jsem spokojený oproti zkušebnímu kolu začalo foukat zezadu, nechal jsem teď více pracovat nohy než tělo a vyšlo to dobře,“ okomentoval svůj výkon sedmadvacetiletý domácí závodník.

Do finále se z prvního kola, které poprvé letos nabídlo skokanům regulérní a rovnocenné podmínky, se z českých zástupců probojovali ještě devatenáctý Jan Matura za pokus 125,5 metrů dlouhý a šestadvacátý Jakub Janda za skok dlouhý 121,5 metrů.

Čestmír Kožíček, Antonín Hájek, Borek Sedlák ani Martin Cikl se naopak z prvního kola svými pokusy do druhého neprokousali. Překvapivým lídrem se před finále stal mladý Němec Richard Freitag. Třetí muž průběžného pořadí Světového poháru předvedl precizní skok na hranici 129 metrů a díky největší bodové náhradě za vítr porazil i rakouské trio v čele s Thomasem Morgensternem, který předvedl nejdelší skok kola 129,5 metrů.

Před finále zvýšila jury nájezd o další dvě okna, čehož dokázal nejlépe využít Slovinec Jernej Damjan. Letem dlouhým 133 metrů se prokousal z 28. místa až na konečnou jedenáctou pozici. Stejně spokojení ale nebyl se svým posledním vystoupením před domácími fanoušky ani jeden z českého tria skokanů.

Jakub Janda s Janem Maturou předvedli shodně 128,5 metrů a obsadili 24., respektive 20. pozici. „Mám tam rezervy, ještě to kazím na hraně, ale jsem rád, že se lepším. Před domácími fanoušky jsem se chtěl ukázat lépe,“ řekl po druhém kole nejzkušenější český závodník Jakub Janda. „Dneska jsou podmínky i počasí nejlepší za celý tři dny. Zaváhal jsem za hranou, ale i tak povedený závod a konečně body do Světového poháru, jsem spokojený,“ doplnil jej Jan Matura.

Příliš nejásal ani Lukáš Hlava, který nedokázal navázat na povedené druhé skoky z pátku a soboty a za 127,5 metrů bral konečnou 13. pozici. „Víkend se povedl, škoda, že Lukášovi nevyšlo úplně dnešní druhé kolo, ale i tak 13. místo je skvělý úspěch,“ zhodnotil víkend český trenér David Jiroutek. „Vrcholem sezony zůstává Turné, zatím máme formu dobrou a já věřím, že některé nedostatky dokážeme ještě odstranit,“ dodal Jiroutek.

Dramatickou bitvu o vítězství nakonec zvládl nejlépe teprve dvacetiletý Němec Richard Freitag, který skokem dlouhým 137,5 metrů odrazil atak hvězdného Rakušana Thomase Morgensterna. „Vyhrál tady i můj otec, je to tak pro mě výjimečný okamžik nejen z pohledu toho, že to bylo moje první vítězství v kariéře,“ zářil po svém prvním triumfu ve SP Freitag. Třetí skončil jeho krajan Severin Freund.

Skokané se nyní přesunou do Švýcarska, kde budou souboje Světového poháru pokračovat o příštím víkendu v Engelbergu. Závodit by měl i Roman Koudelka, který udržel pozici v elitní desítce pořadí, o deset bodů před krajanem Hlavou. Lídrem i po nepovedeném harrachovském víkendu zůstal Rakušan Andreas Kofler.

Velmi povedené vystoupení mají za sebou čeští skokané na lyžích v domácím prostředí v soutěži družstev. Po prvním kole figuroval čtyřlístek Jakub Janda, Martin Cikl, Jan Matura a Lukáš Hlava na průběžném čtvrtém místě. A v hlavách nejen fanoušků, ale i odborníků a komentátorů vyvstávala otázka: Jak by vypadalo pořadí, pokud by měli Češi v sestavě místo Cikla jedničku Romana Koudelku?

Česká jednička se v sobotu před závodem vrátila z nemocnice, aby podpořila své parťáky alespoň coby fanoušek. A v prvním kole viděla stejně jako příznivci skoků na lyžích průměrný výkon Jakuba Jandy, slabší „náhradníka“ Cikla a dva povedené výkony dvojice Matura-Hlava, které českému týmu zajistily před finále průběžnou čtvrtou pozici. „Konečně jsem tady měl podařené podmínky a podle toho také výkon vypadal,“ zhodnotil své vystoupení v prvním kole Matura.

Do finále, které se překvapivě obešlo bez Finů či Švýcarů, vstoupil z Čechů Janda skokem dlouhým 128 metrů. „Trochu jsem to ve druhé fázi uspěchal a pak už mě to tolik neneslo. Je to škoda, mohl jsem skok ještě natáhnout o pár metrů, podmínky jsem měl výborné,“ byl po svém druhém týmovém vystoupení trochu nespokojený Janda.

Češi i tak nadále bojovali o třetí místo, rozdíly mezi Slovinci, Japonci, domácí reprezentací, Němci a Poláky byly minimální. Bohužel, na hořší povětrnostní podmínky doplatil ve finále benjamínek Cikl a jeho body i přes solidní výkony Matury s Hlavou v konečném účtování týmu chyběly. Svěřenci kouče Davida Jiroutka skončili na šestém místě, pouhé dva body za pátými Japonci a čtrnáct bodů od bronzových Slovinců.

Že k medaili bylo skutečně blízko, věděl i český kouč. „S Koudym můžeme být hodně silní,“ prohlásil před závodem Jiroutek. I když nemá rád hypotézy a slovo kdyby, tentokrát si zaspekuloval. „Matura odskákal sto procent, Jandys se zlepšil po práci s psychologem, Hlava super, takže s Koudym by se dalo bojovat o vysněné stupně vítězů,“ dodal reprezentační trenér.

Boj o vítězství se od poloviny závodu rozhořel mezi Rakušany a Nory. A překvapivě navrch v něm měli seveřané. Především díky parádním výkonům Andrease Bardala, který v prvním i ve druhém kole předvedl skoky na hranici 140 metrů a byl nejlepším závodníkem dne.

Šestým místem zopakovalo české družstvo výsledek z prvního týmového závodu sezony z finského Kuusama. Harrachovský víkend vyvrcholí v neděli individuálním závodem jednotlivců na velkém můstku HS142. První kolo startuje od 14:00 hodin.

Dnes v oficiálním tréninku a kvalifikaci převládal podobný pocit, ale první závodní kolo se docela povedlo a dá se říct, že jsem na dobré cestě, jaká ta cesta bude ukáže další závod doma v Harrachově. Věřím, že se vás pod můstkem sejde co nejvíc

Jandys

Organizátoři Světového poháru ve skocích na lyžích v Harrachově dokázali téměř nemožné. I přes nepříznivé klimatické podmínky a absolutní absenci přírodního sněhu připraví harrachovský můstek, aby se na něm mohly v závěru příštího týdne ve dnech 8. – 11. 12. 2011 uskutečnit celkem tři závody Světového poháru – dva jednotlivců a jeden družstev. Pořádání závodů na můstku HS 142 bylo definitivně potvrzeno dnes krátce před polednem.

V Harrachově už několik dní usilovně pracuje tým organizátorů. Potýkal se s teplým počasím, které neumožňovalo umělé zasněžování můstku standardními technologiemi. Pořadatelé ale nechtěli za žádnou cenu dopustit, aby se závody v Harrachově neuskutečnily. Zajistili proto výrobu umělého sněhu s využitím speciální technologie za přítomnosti dusíku. V těchto chvílích už zasněžování můstku HS 142 probíhá naplno. „Celá záležitost je velice nákladná a museli jsme operativně hledat finanční prostředky na navýšení rozpočtu, což se nám nakonec podařilo,“ řekl předseda organizačního výboru Rostislav Jozífek a současně vyzdvihl obětavou práci celého týmu. „Spousta práce je ještě před námi, ale máme zkušený tým, který odvede maximum. Všichni pracují s neuvěřitelným nasazením a už teď jim patří obrovské poděkování, protože bez nich bychom museli letošní Světový pohár v Harrachově zrušit.“

Do Harrachova zamíří kolotoč Světového poháru po úvodních dvou zastaveních ve Skandinávii. V prvním závodě ve finském Kuusamu si skvěle vedl český reprezentant Roman Koudelka, který obsadil 5. místo. Na svůj úspěšný vstup do sezóny bude chtít navázat o víkendu spolu s celým reprezentačním družstvem v Lillehammeru. Z Norska se pak kompletní světová elita přesune do Harrachova.

Program Světového poháru v Harrachově:
čtvrtek 8. 12. 2011                 kvalifikace

pátek 9. 12. 2011                   závod jednotlivců
sobota 10. 12. 2011                závod družstev

neděle 11. 12. 2011                závod jednotlivců

„Všechno je připraveno. Kompletní aréna včetně tribun pro diváky stojí, pokoušíme se produkovat technický sníh a budeme zasněžovat vždy, jakmile to klimatické podmínky dovolí,“ uvedla Jitka Pánková z organizačního výboru skokanského supervíkendu 9. – 11. prosince.

Definitivní rozhodnutí vzhledem k počasí padne dle reglementu FIS sedm dní před konáním závodu, tj. 1. prosince. „Chceme vydržet do poslední chvíle. O průběhu dalších příprav a situace budeme pravidelně informovat,“ dodává Pánková.

Tomáš Nohejl, tonohejl@gmail.com

Díky, že jste se mnou

Jandys

Stačila partička golfu

Stačila totiž jedna partička golfu s dlouholetým přítelem Martinem Müllerem, který mi nabídl spolupráci a kvalitní zázemí. „Tak jo, já ještě rok vydržím,“ kývl tedy Janda. „Jak rok? Do olympiády!“ dostalo se mu jasné odpovědi. „Tak jsem to potvrdil, ale víte jak to je, stát se může všechno,“ řekl Janda.
Smlouvy, reklamy, partneři, všechno řeší Müllerova agentura. „Stačí mi zvednout telefon, všechno jde mimo mě. Já jen musím udělat výsledky,“ prohlásil jsem s úsměvem.

Dvacetkrát na stupních vítězů

Janda prožil nejlepší skokanské roky v letech 2004 až 2006, na svém kontě má šest vítězství v závodu Světového poháru, kterému celkově dominoval před pěti lety. Na stupních vítězů v SP stál celkem dvacetkrát a má dvě medaile z mistrovství světa v Oberstdorfu 2005. „Chtěl bych se tam vrátit, bylo to na špičce fajn. Moc chci a udělám pro to všechno,“ prohlásil Janda. „Rád ještě mladý pozlobím,“ věřil.
Přitom už několik let hovořil po sezoně vždy o konci kariéry. Většinou i proto, že byl unavený z věčných sporů se svazem. Nyní je prý v absolutní pohodě, navíc, když jeho pokračování kariéry doma posvětila manželka s rok a půl starým synem. „Už si za dvanáct let, co jsme spolu, na ten kočovný život zvykla,“ uvedl Janda.

Chtěl by i na mistrovství světa

Letos trénuje na umělé hmotě, nyní ho čeká příprava v ledovém nájezdu a za měsíc vstoupí do sezóny závodem v Kuusamu. Dokonce Janda plánuje, že se podívá i na mistrovství světa v letech ve Vickersundu, kde se loni v při Světovém poháru dvakrát vešel do dvacítky. „Je tam krásný a bezpečný můstek, líbilo se mi tam, jestli se nominuju, určitě pojedu,“ slíbil muž, který roky létání i kvůli strachu odmítal.

Pomohl mu psycholog

Pracuje na sobě, ale paradoxně méně v jeho případě znamená více. „Byl jsem několik sezón přetrénovaný, že to skoro nemělo cenu sportovat,“ povídal. I psycholog mu z toho pomohl. „Jsem naladěný na jinou notu, naučil jsem se spoustu věcí, které jsem dělal špatně. Když to nešlo, zavřel jsem se do posilovny, což bylo špatně. Teď už vím, tělo se umí ovládat,“ prohlásil. „A chci se odvděčit lidem, kteří mi teď pomáhají, i když ten sport mám rád a dělám ho hlavně kvůli sobě,“ dodal.
Zdroj: ČTK