Ani skok tak daleký, že by doplachtil až do skokanské hospody U krtka dole ve městě. Ani útok na desítku, neřku-li pódiový stupínek. Jakub Janda nemohl české fanoušky v Harrachově potěšit ničím větším než pár podpisy a několika úsměvy do objektivů.
Rozdával je přibližně ve 14:40. Ve 14:42 pohlédl na hodinky a přemítal: odskáče se ten závod přesunutý na čtvrt na čtyři? O tři minuty později bylo jasno, půl hodiny před teoretickým startem byly poslední naděje doslova odfouknuty.
A to větrem takovým, že „rval čepice z hlavy“, nechal slyšet jeden z organizátorů Leoš Škoda. Pravdivost jeho výroku potvrdil i drobný experiment. Sílu větru nahoře na můstku demonstroval dobrovolník takto: přinesl deštník, otevřel ho, počkal dvě vteřiny – a deštník se hbitě obrátil do paraboly.
Harrachovský zmar charakterizoval také jiný okamžik. Skokani a trenéři pomalu nasedali na lanovku směr horní stanice – můstek. Ve fosforeskujících, oranžových pláštěnkách plynule obsazovali jednu sedačku po druhé. Náhle se pohyb zastavil, technický problém vyřadil lanovku na pár minut z provozu. Odevzdané, místy až znuděné, klimbání nohama, zatímco čekali, až se stroj rozjede. Světový pohár byl o víkendu taky takový stroj, který ne a ne oživit.
Z Harrachova Hana Trnečková; foto: Michaela Vondrášková (skoky.net)
13.12.2010 at 12.20
Ahoj Kubo. Chtěl bych tě poprosit, jestli by si mi mohl někdy poslat svou podepsanou fotku? Včera jsem tě v Harrachově vyhlížel, jestli tě někde neuvidím ale v 15:30 už jsem tě tam nikde neviděl.
[Odpověď]
16.12.2010 at 16.02
Jakube jsem rád, že cítíš jak Tvá forma stoupá. Povedené skoky ve Szczyrku to potvrzují. Držíme palce do zítřejší kvaldy a závodu. Tento víkend bude úspěšný.
[Odpověď]